Nedávno se mně do ruky dostaly liberecké regionální noviny. Při listování mě upoutal článek, ve kterém se psalo o hokejové policejní reprezentaci, která letos v březnu zvítězila v turnaji na 18. světových zimních policejních hrách a domů si přivezla ty nejcennější kovy a veliký pohár. Moje zvídavost byla taková, že jsem nelenošila a hned začala pátrat po tom, co se skrývá za tak velkým úspěchem. Zjistila jsem, že hlavním organizátorem celé akce byl Sportovní klub policie v Liberci. V čem spočívá aktivita tohoto klubu, jak se podařilo zajistit účast členů klubu na takové akci, co to všechno obnášelo? To byly otázky, na které jsem hledala odpověď. Pan Ing. Jiří Rulc, místopředseda klubu a manager týmu, mně vše v odpovědích prozradil.


Účast na tak velké akci za mořskou louží znamená, že váš klub je zřejmě velký, má hodně členů a hodně peněz, aby vše mohl zajistit.

Sportovní klub policie Liberec má 120 členů, z toho 90 policistů, 15 dětí a mládeže a 15 civilních zaměstnanců. Sporty se u nás provozují v oddílech hokeje, kopané, potápění, lyžování, stolního tenisu, boxu, vysokohorské turistiky a volejbalu. Oddíl ledního hokeje čítá 31 člena. Co se týče financí, samotný sportovní klub nemá moc peněz. Od UNITOP ČR každoročně obdržíme peníze ze státní účelové dotace na realizaci Veřejně prospěšného programu, který vyhlašuje Ministerstvo vnitra. Dalším zdrojem financí jsou členské příspěvky. Největší příjem do SKP je od sponzorů. Je to zásluha některých členů klubu, kteří kontakty se sponzory udržují již několik let. Samozřejmě zpětně výsledky musejí odpovídat darům, jinak by v následujících letech nebyl žádný příjem.


Váš klub už na takové akci byl. Kdy to bylo?

Bylo to v roce 2002, a to v Innsbruku. Hokejového turnaje se tenkrát zúčastnilo 16 týmů. Naši hoši zvítězili.


Innsbruk je pouze za hranicemi České republiky, Los Angeles je trochu dál. Jaké problémy s vycestováním byly spojené?

Mohu otevřeně prohlásit, že největší zásluhu na vycestování reprezentace měl předseda hokejového oddílu Jaroslav Kolařík z okresního ředitelství Policie ČR v Liberci a předseda celého SKP Miroslav Černý z oblastního ředitelství cizinecké a pohraniční policie v Ústí nad Labem. Bez jejich přičinění by celá výprava dozajista nikam neodletěla. Na celém výjezdu pracovali více jak půl roku bez ohledu na své osobní volno a pohodlí. Musím konstatovat, že sponzorské dary a dary na reklamu nestačily na celé vycestování. Vypomohl i UNITOP ČR, který přispěl družstvu na startovné. Ostatní náklady byly na SKP Liberec. Dokonce všichni zúčastnění museli sáhnout mnohdy hluboko do své kapsy, neboť cesta jednoho člena týmu přišla bezmála na 35 tisíc Kč. Takto obsazený světový turnaj stojí Evropany hodně peněz a nás stál víc jak jeden milion Kč. Ptáte se na problémy? Byly neskonalé. Všichni museli mít víza a jak sami víte, v době našeho odletu začala válka v Iráku. Takže získání víz bylo docela velkým oříškem.
Přeprava zabrala i s přestupy v Amsterodamu a v Detroitu výpravě celých osmadvacet hodin, únavu zvětšil devítihodinový časový posun. Pětadvacet stupňů tepla oproti jednomu stupni nad nulou doma navíc neprospěl nikomz, a tak se liberecký tým od začátku potýkal s „marodkou“, která se nevyhnula snad ani jednomu hráči. Američany liberečtí hokejisté však udivovali svým letním oblečením, protože všichni místní zde chodili v zimních bundách.
Hokejové brusle si v Americe naši sportovci nazouvali v době své dovolené. Rovněž natrénovat na vrchol této sezony musely v době svého volna, a to i účastí na několika prestižních hokejových turnajích v průběhu zimních měsíců před odletem.


Veškeré problémy jste překonali úspěšně. Špatný začátek, dobrý konec. Platilo toto pořekadlo i ve vašem případě?

Policisté se po příletu aklimatizovali, druhý den zhlédli utkání NHL Aneheim Migty Ducks – Calgery Flames a již další den nastoupili k prvnímu utkání proti výběru Německa. První zápas dopadl nad očekávání velmi dobře (v loňském roce německý tým bojoval velice odhodlaně a tvrdě), a tak Němci odcházeli s porážkou 7 : 0. Ostatní zápasy již splynuly v jedno vítězné tažení za obhajobou loňského titulu z Innsbrucku. Nedoufali jsme, že se nám podaří znovu zabodovat. Počítali jsme, že bychom se mohli dostat tak do pátého – šestého místa.
Nejvíc vzpomínám na poslední zápasy turnaje s Američany. Naši prohrávali 1 : 3 a pokaždé se nám podařilo výsledek otočit ve svůj prospěch, navíc kluci udrželi nervy na uzdě, a to i přesto, že to bylo velice těžké, zejména v posledních pěti minutách finálového zápasu, kdy se schylovalo ke rvačce.


Jak hodnotíte s odstupem času celou akci? Co bylo dobré, co vás naopak zklamalo?

18. světové policejní zimní hry byly velkou akcí. Jenom ve zmiňovaném hokejovém turnaji hrálo 24 týmy. Bez srdce by takto obsazený turnaj v zámoří liberečtí policisté nikdy nevyhráli. Spolu s pohárem nejlepšího mužstva na světě přivezli policisté do Liberce také pamětní list starosty Aneheimu, který dostali jako jediní za zúčastněných za příkladné vystupování a reprezentaci České republiky v cizině včetně ocenění celkové hry v rámci fair play. Kromě toho si přivezli do sbírky další vyznamenání – plaketu nejlepšího útočníka 18. světových zimních policejních her. Získal ji Libor Kříkava z Vězeňské služby ČR. To, že ukanula nejedna slza v obličejích Liberečáků při závěrečném finálovém hvizdu, dokresluje skutečnost, že vzpomínka na domov a radost z výsledku opět po roce vykonala své. A rozdělit se s někým blízkým o pocit štěstí z vítězství bylo možno jenom v týmu a nebo sms zprávou, ale bez odpovědi, případně zprávou přes internet. Všichni hráči včetně realizačního týmu vzpomněli na minulé hry, na kterých získali svoje první mezinárodní zlato. Tentokrát to však bylo o hodně těžší. Čistý amaterismus nedovoluje libereckým policistům SKP vlastního trenéra ani servisní zázemí. Tuto činnost děláme ještě s Jardou Kolaříkem a Miroslavem Černým nezištně jenom pro dobrý pocit a sportovní vyžití svých hokejových kolegů.
Jednu vadu na kráse na policejních hrách v kalifornském Los Angeles jsme zaznamenali. Byl to absolutní nezájem o toto zimní zápolení ze strany policejních složek a veřejnosti. Závěrečný ceremoniál, který se s loňským rokem v Rakousku nedal srovnat, neměl patřičnou úroveň náležející tomuto světovému turnaji. Tuto vadu na kráse však částečně kompenzoval prezident olympijského výboru, který navrhl realizačnímu týmu České republiky zvážit, zda by byl ochoten uspořádat světové zimní policejní hry v roce 2006 v České republice. Vedení českého týmu si vzalo čas na rozhodnutí do té doby, než tento návrh projedná s vedením UNITOP ČR, vedením Policie ČR a představiteli měst Liberec a Jablonec nad Nisou.


To, co jste mi teď prozradil, je minulost. Plánujete v klubu podobné akce i do budoucnosti?

Z pohledu do budoucnosti se liberecký realizační tým rozhodl již potřetí za sebou obhajovat barvy České republiky a její policejní sbor, a to na 19. světových zimních policejních hrách ve švýcarském Davosu. Už dnes celý tým ví, že to bude velice přetěžké, protože se na tento šampionát těší všechny evropské státy. A jejich snaha připravit Českou republiku o „skalp“ po dvou letech je zřejmá. Držte nám všichni palečky do dalších let.
Přeju, aby vám váš elán a optimismus vydržely co nejdéle.