„Každý malý kluk, ale i dospělý muž by se měl ke sportovním aktivitám postavit čelem“







Pane náměstku, dozvěděla jsem se, že hrajete tenis, osobně jsem vás viděla hrát fotbal, dokonce jsem slyšela, že hrajete hokej. Usuzuji z toho, že jste člověk se sportovním duchem. Jak to tedy je, jaký vztah máte ke sportu?

Jako každý správný kluk jsem dělal odmalička vše, co nám „přírodní“ tělocvična od jara do zimy nabízela. Navíc pocházím z rodiny, která je sportovně založená. Sporty, které jste jmenovala, zvláště hokej a tenis, mě skutečně oslovily o trochu víc než ostatní. Jsem toho názoru, že nejen každý malý kluk, ale i dospělý muž by se měl ke sportovním aktivitám postavit čelem. V dětství pomáhají formovat tělesnou konstrukci, v dospělosti ji udržovat, aby člověk nebyl jen nějaká hora tuku.


Sportovně jste všestranný člověk, navíc říkáte, že každý by měl v rámci svých možností sportovat. To jsou ideální předpoklady ke studiu sportovního zaměření. Proč jste nešel studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu, abyste mohl v tomto duchu působit na mládež? Proč jste volil něco jiného?

Musím se přiznat, že po absolvování střední ekonomické školy, jsem nevěděl, co dál. Mým snem bylo vystudovat vysokou školu zaměřenou na letectví, ale z této myšlenky jsem ustoupil. FTVS? Nevěděl jsem, co po ní. Přiznám se, učit se mi jít nechtělo. Takže jsem skončil na Policejní akademii ČR. Sportování jsem ale nezanechal, aktivně jsem provozoval hokej a tenis, hrál jsem na úrovni krajských soutěží za Rudou hvězdu Praha.


Skončil jste tam, kde jste. Působíte ve funkci náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Jak vnímáte problematiku vztahu policie – sport?

Vidím skutečně poměrně úzkou paralelu mezi služební činností policisty a sportovní aktivitou. Vždyť i v náplni výcviku a výuky je sportovní činnost zahrnutá. Faktem je to, že úroveň tělesné zdatnosti v rámci policie není úplně optimální a celá řada věcí se nám na tomto úseku nedaří. Zhruba před necelými dvěma roky se uskutečnil audit této oblasti, na kterém jsem se podílel společně s panem náměstkem Martinů. Výsledky auditu byly předloženy prvnímu náměstkovi ministra vnitra. Nebyly úplně optimální. Bohužel se nepodařilo zatím v této oblasti mnoho změnit, i když na druhou stranu si říkám, že bude potřeba do určité míry změnit vlastní systém vzdělávání a služební přípravy. Policejní práce přináší totiž s sebou poměrně velké problémy. V souvislosti s jejich řešením se udržování tělesné zdatnosti posunulo na místa, která nemají úplně tu nejvyšší prioritu. Není to dobře, protože v konečných důsledcích se vše může vrátit v některých nepovedených zákrocích, někdy v některých prohraných soubojích policistů s pachateli a ten trend by se mohl, ne možná hned, ale po nějaké době, možná i po několika letech vrátit a mohli by nastat daleko větší problémy. Z tohoto důvodu bych se chtěl zasadit o to, aby se celý systém služební činnosti pozměnil, aby policisté byli v podstatě daleko více motivováni ve věci tělesné zdatnosti. Nebylo by dobré, aby se, jako je to doposud, pouze nutnost sportovních aktivit deklarovala, ale v praxi se nic neaplikovalo.


Policejní mistrovství, tak jak je odbor sportu vyhlašuje, se rozdělují na policejní mistrovství přímo navazující na služební přípravu a na další. Mezi tzv. další patří třeba i fotbal a volejbal. Domnívám se, že to jsou ale sporty, při kterých si policisté psychicky odpočinou a v podstatě tím, že trénují, se fyzicky zdokonalují. Vím, že někteří funkcionáři těmto sportům nefandí a nechtějí na soutěže policisty vysílat. Přitom policejní mistrovství ve fotbale je největší akce tohoto typu v roce a je na ní největší účast jak ze strany sportovců, tak ze strany hostů – představitelů Policie ČR a Ministerstva vnitra.

Podle mého soudu jde o populárnost toho či onoho sportu. Jestliže mluvíte o fotbale, tak si myslím, že fotbal je mezi sporty fenomén jak v rámci světa, tak v rámci České republiky. Totéž platí i o ledním hokeji. U volejbalu je to něco jiného, zájem sportovců i diváků je menší. Říkala jste pravdu, že sportovci se musí na policejní mistrovství nějakým způsobem připravovat, zlepšovat svoji fyzickou kondici. Svou účast na mistrovství by si měli vybojovat svými výkony na postupových kolech. Současně tato příprava slouží samozřejmě k psychické relaxaci a myslím si, že policisté jsou pak celkově více odolnější, bývají méně nemocní. Já ale v těchto akcích vidím ještě jednu velice pozitivní věc, a to je vlastní setkávání lidí. Pociťuji, že v dnešní společnosti začíná chybět týmová práce, týmová setkání, společné dovolené kolegů s rodinami, společné kulturní či sportovní akce. Myslím si, že je to škoda, protože neformální vztahy mezi lidmi, vzniklé právě při těchto příležitostech, mnohdy vyřeší celou řadu nepřekonatelných problémů. A jestliže se na policejním mistrovství ve fotbale sejde 300 lidí z celé České republiky, tak tady máme potenciální základ tříset lidí, kteří v případě svých nějakých pracovních problémů budou vědět, že se mohou na těch ostatních 299 bez problému obrátit a požádat je o pomoc nebo alespoň radu. Dotyčný ví, na koho se obrací, zná toho člověka, má s ním určitou zkušenost. Je to bezesporu lepší, než když problém bude řešit naslepo po telefonu s neznámou osobou z druhého konce republiky a bude se snažit se s ní domluvit. V tom já vidím možná jeden z největších přínosů policejního sportu přímo nenavazujícího na služební přípravu. A co říci ke sportům přímo navazujících na služební přípravu? Chybu vidím v tom, že nejsou podporovány řadou služebních funkcionářů. Ti, ať už jsou či nejsou nakloněni sportu, mají povinnost dbát na to, aby byli policisté tělesně a psychicky zdatní. V případě soutěží přímo navazujících na služební přípravu mohou zabít dvě mouchy jednou ranou. Zaprvé podpoří sportovní aktivity a zadruhé uvolní-li policistu na akci, která má úzkou souvislost s výkonem služby, závodník získává nebo si posiluje návyky, které může v praxi využít. A v tom já vidím hlavní klad. Mrzí mě, že někteří naši velitelé jsou tak krátkozrací a že nevytvářejí optimální podmínky pro sport, pro fyzický rozvoj nebo alespoň udržení fyzické kondice svých podřízených.


Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?

V souvislosti s tím, o čem jsem hovořil, bych chtěl popřát policistům, aby měli vytvořeny ty nejlepší podmínky pro provozování sportovních aktivit a aby měli nad sebou na všech úrovních velitele, kteří budou sportu fandit a budou ho podporovat.